Andy z Újezdského ranče

Koncem ledna letošního roku jsme s Terkou začali hrát novou hru. Protože jsme já ani Terka přesně neznali pravidla, vypadala hra nezáživně. Zdálo se, že musím podstatnou část hry zůstat stát na místě a to ještě ve velmi nepříjemné pozici. No představte si, že musíte nehnutě stát na místě, obě přední tlapky mít kolmo k tělu, zadní nohu nepřirozeně vzadu a ještě mít rovně záda.

8.3.09 jsme vyjeli společně s Fárinkou, Vladanou, Bořikem a Terkou na dlouhý výlet do Polska. Do Drzonkówa nedaleko Zielene Góry jsme dojeli, nejen díky navigačním schopnostem Mirka (GPS), ve čtvrt na deset dopoledne. Měli jsme tak spoustu času najít si místa na sezení a pomalu se začít připravovat na tzv. SHOW.

Tereza byla dost nervózní a já jsem tomu také trochu podlehl. Vladana s Bořikem jsou ale v takových situacích ostřílení a pomáhali nám jak jen to šlo. Tereza se na všechno vyptávala a nejraději by dostala podrobný návod jak se chovat. Ono předvádět tak nezáživnou hru "na stání", ještě ke všemu před lidmi, to jsou ale nervy.

Myslím, že takouvou SHOW, jakou jsme jim tam předvedli, jen tak nezapomenou. Terezina nervozita se podepsala na jejím vystupování a tuším, že ani nevěděla jak se jmenuje, natož co tam má dělat, no a já jsem tam tak trochu podváděl. Tu jsem si sednul, tu srazil nohy pod sebe, chtěl jsem se i pomuchlovat s lidmi mimo kruh, ale Terka mi to nedovolila. Moc se mi nezdálo, že na mně paní rozhodčí sahala, teda to mi nevadilo, ale někam se nesahá ani na prvním rande. Pak jsme chvilku běhali kolem dokola, no to byla sranda. Tereze upadlo číslo a když ho zvedla, myslel jsem, že si ho můžu vzít a tak jsem se snažil vyskakovat, ale to se jí nějak nelíbilo, no tak jsme to kolečko museli běžet asi 4x!