Víkend v Olomóci 18. - 19.4. 09
Z Hradce jsme vyrazili v 16.45 naším autem, které doslova přetékalo ve švech. Tereza byla přesvědčena, že se do na šeho auta (VW Passat COMBI - pozn. Terky) muís vejít čtyři holky s pěti psy. Za normálních okolností by to i byla pravda, ale Verunka, Anička i Šárka si s sebou nabalili věcí jak na týden :-) . Ale protože to jsou holky šikovný , nakonec se jim povedlo všechno narovnat do auta tak, že si tam každý našel kousek svého místečka. Terka odmítla Verunčino přání vzít si na cestu GPS, ktéré by nás přesně dovedlo do cíle a stála si na tom, že pojede podle mapy. Mapu si před cestou nastudovala, dokonce i vytiskla, ale na konec ji zaskládala někam do spodu batohu, který byl v kufru. Byli jsme tak odsouzeni ji věřit, že ví kam jede a jen sledovat cestu. Až do Olomouce jí to i vycházelo, ale tam podlehla tlaku a zeptala se na cestu na benzínové pumpě. Dobře ji poradili, ale i přesto se stalo, že si zajela cca 3 km. Nakonec se všem společně podařilo najít správnou cestu a dorazit do Tovačova. Cesta trvala necelé dvě hodinky a tak hned jak jsme zaparkovali a trochu se protáhli, vyšli jsme na procházku. Po té, se se holkám "podařilo postavit" stany, všichni jsme se nadlábli a my psi jsme šli spát. Holky si šly posedět ke společnému ohni, u kterého se pozdravily se známými a seznámily s neznámými.
Ráno nás vzbudila nejen zima, ale hlavně sluníčko, které začalo rozmrazovat ledový vzduch, který se přes noc ochladil asi na 3° C. Modrá obloha a dobrá nálada všech prozrazovala, že nás čeká krásný den. Od 7 do 9.30 se všichni postupně probouzeli a připravovali na závody. Poslední dopilování sestav, poseldní leštění disků a masírování svalů. Tak a mohlo to začít. Celý den bylo na co koukat a každý viděl, nebo se naučil něco nového. Pro mě a Terku bylo nové úplně všechno a téměř celou dobu jsme měli pusu otevřenou dokořán. Jen když šly Anička, Verunka a Šárka závodit, drželi jsme jim palce a fandili co to šlo. Holky se předvedly a já i Tereza jsme na ně hrdí. Vůbec se neměly za co stydět a všem ukázaly, kolik práce jde stihnout za pouhý půlrok tréninku. Den utekl jako voda a my jsme se začali pomalu balit, všichni jsme byli unavení a tak to vypadalo, že si toho vezeme domů dvakrát tolik a do auta se to nemůže vejít. Nakonec se to ale podařillo a konečně jsme si mohli jít poslechnout vyhlášení výsledků závodu. Zpět do Hradce jsem vyrazili okolo osmé večer a s sebou si vezli pohár za krásné 3. místo ve skupině Starters, který náleží Šárce s Kerrym.
Všem zúčastněným gratulujeme!
Výsledky soutěže
Fotky: Veronika Makovská, Anna Jánská